Trubka

 

Trubka je dechový žesťový nástroj, ze všech v současnosti používaných žesťových nástrojů dosahuje vůbec nejvyšších tónů (nepočítaje její menší variantu, piccolo trubku). Má široké využití prakticky ve všech hudebních žánrech – v klasické hudbě, jazzu, popu, latinskoamerické hudbě aj.

 

Popis nástroje:   

Základ trubky tvoří mosazná trubice ohnutá do tvaru připomínající spirálu. Její první část (směrem od nátrubku) je válcového tvaru (64 cm), druhá část je kónická (67,5 cm), trubice celkově neměří více než 132 cm. Zvuk vzniká foukáním vzduchu do nátrubku přes sevřené rty, které mají podobnou funkci jako plátek u dřevěných nástrojů – rozechvívají sloupec vzduchu v nástroji, čímž vzniká zvuková vlna šířící se dále do nástroje fungujícího jako rezonátor. Výška tónu nástroje se mění jednak změnou nátisku (změnou napětí rtů a tlaku vzduchu) – takto lze na trubku zahrát řadu alikvotních tónů - a kombinací zmačknutí tlakadel (zapojují se přídavné trubice), čímž se výsledný alikvotní tón snižuje o příslušný interval.

 

Oddělitelnou, ale nezbytnou součástí trubky je nátrubek, jehož tvar má veliký vliv na barvu tónu nástroje (stejně jako u ostatních žesťových nástrojů).

 

Princip a funkce ventilů:   

Hráč může měnit výšku tónu nátiskem, což ale umožňuje hraní pouze řady alikvotních tónů. Současné trubky jsou chromatické, čili umožňují hru všech dvanácti tónů ve chromatické stupnici. To je možné díky třem různě dlouhým přípojným trubicím naletovaným uprostřed ozvučné trubice; každá přípojná trubice má svůj ventil ovládaný klapkou. Při stisku klapky se otevře přípojka, vzduch začne proudit i přes přípojnou trubici, celková délka ozvučné trubice se tím prodlouží a tón nástroje se o určitý interval sníží. V současnosti se používají dva typy ventilových systémů (pístový a otočný ventilový), nástroje se kromě ventilů mírně liší i ve tvaru trubice.

 

Systém otočných ventilů patentoval Josef Riedl ve Vídni v roce 1832. Tento nástroj se někdy nazývá jako německá trubka, používá se především v Německu a Rakousku. Zmáčkne-li se klapka, pootočí se také otvor a zapojí tak další trubici do okruhu výdechového proudu. Německá trubka je celkově kóničtější, což má určitý vliv na barvu tónu. Tento typ trubky s oblibou obsazovali do svých symfonických děl němečtí skladatelé 19. století, pro věrné ztvárnění těchto kompozic je tedy vhodné obsadit žesťovou sekci právě těmito nástroji.

 

Systém pístových ventilů vznikl v roce 1814 a v roce 1839 jej v Paříži vylepšil François Périnet. Tento systém je mechanicky jednodušší než otočné ventily a je celosvětově více používaný (včetně českých zemí). Nástroj je někdy označován jako jazztrubka – tento název vznikl v oblastech, kde byl běžněji používán systém otočných ventilů a posluchači se s nástrojem opatřeným svislými ventily setkali prvně až v tanečních a jazzových orchestrech. Je si však třeba uvědomit, že tento typ nástroje je starší než jazz samotný.

 

Prstoklad:   

Aby bylo na trubku možné zahrát nejen alikvotní tóny, ale všech dvanáct tónů chromatické stupnice, jsou na trubce přiletované klapkami ovládané přídavné trubice, které prodlouží proud vzduchu a sníží tak tón nástroje o určitý interval.

První klapka snižuje tón nástroje o velkou sekundu (2 půltóny), druhá o malou sekundu (1 půltón) a třetí o malou tercii (3 půltóny), kombinacemi těchto tří klapek lze dosáhnut šesti půltónů (v rozmezí poloviny oktávy). U některých typů piccolo trubek se objevuje i čtvrtá klapka, která snižuje tón o čistou kvartu (5 půltónů), což umožňuje jistější hru nižších tónů.

Některé tóny jdou zahrát i více způsoby, například při současném stisku 1. a 2. klapky (2+1=3 půltóny) je intonace nástroje stejná jako při stisku samotné 3. klapky (3 půltóny).

Trubka patří mezi tzv. poloviční nástroje – kvůli její relativně úzké menzuře na ní sice není technicky možné zahrát první harmonickou frekvenci, tzv. fundamentál, trubka ale naopak snáze dosahuje vyšších alikvotních tónů než je tomu u nástrojů se širší menzurou. Příkladem tzv. celých nástrojů, čili žesťových nástrojů s relativně širší menzurou, na které je možné zahrát i první harmonickou frekvenci, je pozoun.

 

Tónový rozsah:  

Rozsah trubky je ges - c4[g3]. Je samozřejmostí, že nejvyšší tóny jsou vyhrazené pouze nejzkušenějším muzikantům (ostatně jako u všech ostatních dechových nástrojů).

Nejběžnějším typem trubky je trubka 'B', relativně časté je také ladění 'C', ostatní ladění se vesměs nepoužívají. V dřívějších dobách ještě nástroje nebyly chromatické a pro každou tóninu bylo nutné používat trubku v jiném ladění. Dnes je již možné hrát všech 12 tónů v oktávě a trumpetisté používají pro různé tóniny pouze jeden typ trubky.

 

 

Další důležité typy trubek:  

Piccolo trubka je nejmenší z rodiny trubkových nástrojů, laděná nejčastěji v 'B'. Oproti běžné trubce je délka její trubice poloviční, důsledkem čehož zní o oktávu výše. Nátrubek je menší než u standardní trubky, i technika hry se tedy poněkud liší. U piccolo trubek je často přítomná čtvrtá klapka, která snižuje tón nástroje o čistou kvartu a umožňuje tím pohodlnější hraní spodních tónů.

Basová trubka má podobný tónový rozsah i podobný nátrubek jako pozoun, používá se zejména v dechových orchestrech. Zní o oktávu níž

Aida trubka ("Aidovka") byla zhotovená poprvé podle návrhů skladatele Giuseppe Verdiho, který ji nechal zkonstruovat pro Triumfální pochod ve své opeře Aida. Aidovky jsou opatřené pouze jedním ventilem, který základní ladění snižuje o celý tón. Mají tvar úzké trubice, která se na konci kuželovitě rozšiřuje.

 

 

Trubka nesmí být zaměňována s kornetem, který má kóničtější a vícekrát zahnutou trubici, což mu dává o něco jemnější zvuk. Oba nástroje mají stejně dlouhou trubici (a z toho vyplývající stejný tónový rozsah), jsou shodně laděny in B, takže skladby pro trubku se dají hrát i na kornet a obráceně.

Další příbuzný nástroj – křídlovka, má ještě více kónickou trubici, což jí dává ještě bohatší zvuk. Pro lepší intonaci nižších tónů se u ní občas objevuje čtvrtá klapka.

Křídlovka i kornet typově nejspíše patří mezi vysoké tuby, nikoliv mezi trubky. Důvodem je použití kónické trubice.

 

              ________________________________________________________

 

 

trubka s písty (nejběžnější)

trubka s písty (nejběžnější)

 

 

trubka s otočnými ventily

trubka s otočnými ventily

 

 

basová trubka

basová trubka

 

 

přirozená trubka bez ventilů

přirozená trubka bez ventilů

 

              ________________________________________________________

 

 

Louis Armstrong - nejslavnější jazzový trumpetista

Louis Armstrong - nejslavnější jazzový trumpetista

26.11.2018

Akce školy na prosince 2018

3.-4.-5. 12. / 17:30 - Žákovská vystoupení v hudebním sále ZUŠ 8. 12. / 17:00 - advent v Drahenicích   15. 12. / 15:00 - zámek nádvoří - Pěvecký sbor 16. 12. / 17:00 - konvent - Koncert...více »

Vyrobilo AG25
ZUS Březnice

Zavřít   Zavřít
něco pro zasmání (3)

3.12.2018

něco pro zasmání (3)

  

... 'pro pokračování stiskni libovolnou klávesu' ...