Fagot

 

Fagot je největší dřevěný dechový hudební nástroj se strojkem z dvojitého třtinového plátku. Vznikl v Itálii v 16. století, jeho název pochází z italského fagotto – svazek, otep. Zpravidla je vyroben z javorového dřeva. Nejznámější výrobci jsou firmy německé firmy Heckel, Adler; u nás se výrobou fagotů zabývá firma Amati v Kraslicích.

 

Fagot se skládá z těchto částí:

- eso (esíčko), zakončené strojkem s dvojitým plátkem

- křídlo

- bota (koleno, dvojitá roura)

- střední díl "basová roura" (basová hůl)

- vrchní díl "korpus" (hlavice nebo též komín)

 

Hlavice je nasazená na basové rouře, která je spolu s křídlem upevněná na botě. Na všech částech fagotu (kromě esa) se nachází klapky, které stejně jako u ostatních dechových nástrojů mění délku vzduchového sloupce (tzv. zkracovací systém) a tím i výšku tónu. Fagoty se vyrábějí nejčastěji s javorového dřeva, francouzský typ z palisandru, vývrt je kónický, stejně jako u hoboje nebo saxofonu. Na botě je připevněná podpěra (klika) pravé ruky, která umožňuje hraní všemi pěti prsty. Do křídla je zasazeno eso, které se vyrábí z různých druhů kovů: niklová mosaz, mosaz, stříbro apod. Fagotisté mají několik různě dlouhých es (takto je možné fagot hrubě naladit), mírným povytahováním esa se fagot dolaďuje. Protože nástroj už je poněkud "těžší", bývá při hře zavěšen na popruhu kolem krku hráče.

 

Nástroj je dlouhý 1,35 m, celková délka vzduchového sloupce je ale 2,59 m – vychází ze strojku a pokračuje směrem dolů přes eso, křídlo, botu a dále směrem vzhůru basovou rouru do hlavice.

 

U fagotu se neujal Böhmův systém a dnes se takřka výhradně používá jen Heckelův hmatový systém, který je poněkud "nedokonalý". Například u klarinetu nebo saxofonu, jež jsou vybaveny Böhmovým systémem, postačí jedna přefukovací klapka na všechny tóny - tak fagot má několik přefukovacích klapek, na různé tóny jsou tedy různé přefukovací klapky.

 

průřez fagotem

průřez fagotem

 

 

fagot rozložený na jednotlivé díly: (a) - hlavice /korpus/, (b) - basová roura, (c) - křídlo, (d) - bota, (e) - eso

fagot rozložený na jednotlivé díly: (a) - hlavice /korpus/, (b) - basová roura, (c) - křídlo, (d) - bota, (e) - eso

 

              ________________________________________________________

 

Strojek:   

Samotný zvuk fagotu se tvoří ve strojku připevněném na esu. Proudem vzduchu z úst se strojek periodicky rozkmitá a kmity se přenesou na celý nástroj. Stejně jako u dalších dřevěných nástrojů se strojek vyrábí z trstě rákosovité příbuzné rákosu. Výběr strojku je velice důležitý, má obrovský vliv na kvalitu tónu. Strojek vydrží v průměru jeden až šest týdnů hry, poté se musí vyměnit. Strojky si proto často vyrábějí hráči sami.

 

Zvukové vlastnosti:  

Fagot má neobyčejné výrazové a zvukomalebné vlastnosti a této vlastnosti využívají především romantičtí skladatelé (např. Antonín Dvořák často využívá i kontrafagotu). V nejnižších polohách je jeho tón bručivý, hlubokými tóny skladatelé často vyjadřují tragiku či ponurost. Staccatem v nízkých polohách ale lze také vyjádřit komičnost. V jednočárkované oktávě má fagot nejbohatší tón, pomocí něj se často vyjadřuje lyrická nebo milostná nálada. Nejvyšší tóny mají útlý zvuk.

 

Tónový rozsah:  

Fagot se ladí v 'C' klíči. Nejnižší hratelný tón je B1, ale od konce 19. století skladatelé občas používají i A1, které se dá zahrát pomocí speciální zvětšené hlavice. Její používání ale negativně ovlivňuje zvukové vlastnosti nástroje, proto je používána jen v nutných případech. Profesionálové bez problémů zvládají hrát tóny do e2, jako hratelné se ještě uvádí a2, vyšší tóny se dají zahrát jen s velkými obtížemi.

 

Notový zápis:  

Fagot se notuje v basovém klíči, ale v delších vyšších pasážích se používá i tenorový nebo dokonce houslový klíč.

 

Druhy fagotů:  

V praxi se můžeme setkáváme pouze s kontrafagotem, jenž zní o oktávu níž nežli klasický fagot. Tzv. kvintový fagot, který zní o čistou kvintu výš, se používá pouze (z důvodu menší velikosti) na hudebních školách při výuce dětí, jež dosud svými prsty (jejich délkou a rozpětím) nejsou schopni využívat mechaniky fagotu v celém běžném rozsahu nástroje.

 

Aniž si to uvědomujeme, tak je nám zvuk fagotu poměrně dobře znám - a to z filmu "Dovolená s Andělem" (z roku 1956), hlavní roli ztvárnil Jaroslav Marvan; kdy ve scéně rozhlas hraje na přání můžeme slyšet komickou polku pro fagot a orchestr s názvem "Starý bručoun" českého skladatele Julia Fučíka (shoda jmen není náhodná - nejedná se ale o našeho "národního" hrdinu, ale o jeho strýce).

              ________________________________________________________

 

 

fagot

fagot

 

 

kontrafagot (někdy se mezi muzikanty v hantýrce užívá pojmu "ústřední topení" nebo též "ropovod")

kontrafagot (někdy se mezi muzikanty v hantýrce užívá pojmu "ústřední topení" nebo též "ropovod")

 

 

fagotový strojek (dvojitý plátek)

fagotový strojek (dvojitý plátek)

26.11.2018

Akce školy na prosince 2018

3.-4.-5. 12. / 17:30 - Žákovská vystoupení v hudebním sále ZUŠ 8. 12. / 17:00 - advent v Drahenicích   15. 12. / 15:00 - zámek nádvoří - Pěvecký sbor 16. 12. / 17:00 - konvent - Koncert...více »

Vyrobilo AG25
ZUS Březnice

Zavřít   Zavřít
něco pro zasmání (3)

3.12.2018

něco pro zasmání (3)

  

... 'pro pokračování stiskni libovolnou klávesu' ...