Zaostalé školství táhne výrobní firmy do krize

 

Prosperující tuzemské továrny zaniknou a zahraniční společnosti přesunou jejich výrobu do Rumunska, Bulharska a do dalších východních zemí. Míra nezaměstnanosti, která se zatím pohybuje okolo osmi procent, se prudce zvýší. Zaměstnání nebude mít každý třetí práceschopný člověk a Česko se propadne do krize, jakou již procházejí Řecko či Španělsko.

 

Až tak hluboko může během několika let klesnout ekonomika, pokud vláda nevyvede české školství z vleklé krize. Tvrdí to místopředseda Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček. Je majitelem společnosti Brano, jež se zaměřuje zejména na výrobu dílů pro automobily. Její tržby přesáhly v roce 2010 tři miliardy korun a v roce 2011 se přiblížily ke čtyřem miliardám.

 

"Firmy mají obrovské problémy, aby sehnaly odborníky s technickým vzděláním. Nejde jenom o inženýry, ale také o absolventy středních průmyslových škol a učilišť," říká Juříček. "Němci nás varují, že kvůli jejich nedostatku odejdou z České republiky jinam," dodává.

 

Podle Juříčka prošlo tuzemské školství v uplynulých dvaceti letech obrovskou devastací a naprosto neodpovídá potřebám průmyslu.

 

"Zlikvidovali jsme odborná učilišti a strašlivě snížili úroveň průmyslovek. A omdlívám z toho, jaké základní věci neznají inženýři po ukončení vysoké školy," říká Juříček. "A mnohdy u nich postrádám jazykovou vybavenost a také schopnost vyjednávat, komunikovat s okolím, přijímat odpovědnost a rozhodovat," upřesňuje.

 

Například ve stotisícovém Liberci zůstalo jediné učiliště s technickými obory. Strojní průmyslovky patřily ješti před třiceti lety k prestižním školám, a chodili na ni žáci ze základních škol s největším nadání pro přírodovědné předměty. Na průmyslovky bylo těžší se dostat než na gymnázia nebo střední ekonomické školy. Teď berou průmyslovky žáky základních škol s trojkami i čtyřkami. Bez přijímaček.

 

"Syn si nahrál na mobil průběh jedné hodiny na strojní průmyslovce, kam chodí. Profesorka něco vyprávěla a půlka třídy spala na lavicích," prozrazuje matka studenta ze severních Čech.

 

Vysoké školy berou na technické obory absolventy středních škol často bez přijímacích zkoušek. "Považuji za nezbytné, aby se přijímací zkoušky zavedly na všech vysokých školách," konstatuje Juříček. Prosazuje rovněž opětovné zařazení matematiky mezi maturitní předměty a návrat předmětu Polytechnická výchova (dříve takzvané Dílny) na základní školy.

 

Juříček vyjíždí do českých a moravských krajů a schází se tam s hejtmany, hodnostáři vysokých škol i s 'kapitány' tuzemského průmyslu a vědy a výzkumu. Ředitel Výzkumného ústavu textilního a strojírenského v Liberci Miroslav Václavík při setkání s Juříčkem uvedl, že tuzemské školství obrovsky zdevalvovalo.

 

"Šli jsme cestou kvantity a kvalita poklesla. Mnoho vysokoškolských studentů usiluje pouze o titul, a ne o vzdělání," dodal Václavík.

 

V republice v současné době působí přes 70 vysokých škol a přes 40 z nich je soukromých. Studuje na nich celkem více než 400 tisíc studentů - asi osmkrát více než v roce 1989. "Je to neúnosné číslo," domnívá se rektor Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs.

 

Juříček upozorňuje, že soukromé univerzity v západní Evropě nebo v USA poskytují studentům nadstandardní vzdělání, zatímco v Česku většina z nich slouží jako instituce na vysokoškolské diplomy 'za nic'. "Některé soukromé vysoké školy bych na místě státu okamžitě zrušil, dalším bych sebral peníze," poznamenává Juříček.

 

Bez perspektivy

 

Mnoho českých vysokých škol produkuje budoucí klienty úřadu práce. V honbě za penězi 'na hlavu' - tedy za příspěvkem přibližně 28 tisíc korun ročně na jednoho studenta - nabízejí středoškolákům ekonomické, sociální, správní či humanitní obory, jejichž absolventi se v praxi neuplatní. A ubírají státu peníze na podporu technických oborů, o jejichž absolventy se firmy přetahují.

 

Továrny potřebují naléhavě nejenom obráběče, nástrojaře či obsluhu k NC strojům. Marně hledají také sháněla textilního technologa bezvýsledně celý loňský rok. Některé firmy ve svém regionu chodí za rodiči nadaných žáků základních škol a nabízejí jim stipendia po dobu středoškolského studia, pokud k nim pak jejich děti půjdou pracovat.

 

Juříček vidí jedinou šanci, jak tristní situaci ve školství změnit. Navrhuje, aby Česko převzalo německý systém.

 

"Němci jsou jediní, kdo si v západní Evropě zachovali správnou strukturu vzdělávání," vysvětluje Juříček. "Nepodlehli představám, že ekonomiku mohou táhnout služby a bankovnictví. Říkají - všechno vám rádi dáme, své plány i svou filosofii. Potřebují nás totiž stejně jako my je."

 

Okopírujme Německo

 

Juříček si stojí za tím, že Česko není hospodářsky samostatnou zemí a díky těsnému propojení obou ekonomik ho řídí Německo. "Naše ekonomika není závislá na německé. Ona je od ní odvozená," prohlašuje Juříček.

 

Domnívá se, že společnost si přeje, aby se školský a vzdělávací systém radikálně změnil a nastala renesance technických oborů. „Záleží jen na politicích, jestli přestanou myslet jen na body u voličů, jak to většinou dělali v uplynulých patnácti letech, a najdou odvahu k reformám," shrnuje Juříček.

 

A připomíná jeden z důvodů, proč humanitní směr zvítězil za ministryni Petry Buzkové ve školství nad přírodovědným. "Student gymnázia stojí stát ročně 35 tisíc korun, student průmyslovky o 50 tisíc korun víc. Vzdělaný technik je ale pro ekonomiku ve většině případů cennější než absolvent školy s humanitním zaměřením."

 

zdroj: internet - zprávy www.centrum.cz, pondělí 27. února 2012 5:00 hod

9.1.2020

Třídní schůzka

Schůzka rodičů žáků "Přípravné hudební výchovy" s ředitelem školy se koná ve středu 22. ledna 2020 v 18.00 hodin (ve 2. patře školy). Hlavní náplní bude zařazení dětí do skupinek na vybraný hudební...více »

Vyrobilo AG25
ZUS Březnice

Zavřít   Zavřít
něco pro zasmání (6)

26.8.2019

něco pro zasmání (6)