Masopust v Tochovicích 2014

 

plakát

plakát

 

 

Něco o masopustu...   

Po roce opět naše škola ráda přijala pozvání na Tochovický masopust, kde se podílíme na kulturním programu už po několikáté. První ročníky se konaly ještě venku pod otevřeným nebem, protože však často bylo nevlídné počasí, přesunul se program trvale do prostor zdejšího kulturního domu.

Letošní masopustní veselí se konalo v sobotu 8. března 2014 v kulturním domě (tentokráte za krásného slunečného počasí), za účasti dětí MŠ a ZŠ Tochovice, poberounské hudební skupiny Třehusk, kejklíře a kouzelníka a dalších; samozřejmě za hojné účasti zdejších obyvatel v maskách i bez nich. Před kulturním domem byly atrakce pro děti a několik stánků.

Naše škola se prezentovala s dechovým sextetem, pod vedením pana učitele Tomáše Bláhy. I sám frontman skupiny Třehusk vyzdvihl náš soubor s tím, že i některé hudebné školy ve větších městech se nemohou pochlubit takovým souborem.

 

Dechový soubor ZUŠ Březnice hrál v tomto obsazení:

Lukáš Veselý - 1. trubka

Bára Eichlerová - 2. trubka

Vítek Nekl - lesní roh

Josef Mastný - pozoun

David Sýkora - altsaxofon

p. uč. Tomáš Bláha - tuba, umělecký vedoucí

 

 

Něco málo o masopustu ...  

Přirozený běh někdejšího hospodářského roku vymezil masopustu úkol sympatický všem jedlíkům: řádně se nasytit a užít si dostatku před obdobím, které do spíží nepřinese zásoby jídla z nové úrody ani z chovu a které potrvá více než měsíc až do jarního probouzení přírody, do Velikonoc.

Samotný název masopustního období může dnes mást. Doba masopustu je totiž tradiční oslavou hojnosti před střídmějším - postním - časem předjaří, kdy se jídelníček zúžil. Podobné je to s mezinárodním pojmem karneval; maškarní veselí a hodování předchází době, kdy lidé na několik týdnů „dali masu sbohem" neboli vale (Carne je v italštině či španělštině výraz označující maso, slůvko vale se překládá jako sbohem).

K veselé tradici masopustních maškar patří smích, snad i výsměch - masky mohou parodovat souseda, starostu, poslance, událost, historii či televizní seriál. Mladé paní tancují s medvědem, aby do rodiny přibylo miminko. V minulosti se během celého masopustního období, tedy od 7. ledna do pohyblivého termínu masopustního úterý, na vsích konávalo nejvíc svateb. Lidé věřili, že sňatky uzavřené v této době budou šťastné a dlouho vydrží. Bylo to také z praktických důvodů, v komorách byla hojnost zásob a masa ze zabíjaček na pořádnou hostinu a na výslužky pro celou obec. Svatba v masopustní době na bohatém statku často trvala i několik dní.

Masopustní slavení se líbí i v současné době, i když zásoby jídla na příští týdny si už dávno nikdo nedělá. Tím hlavním je dnes zábava. Kde je dobré jídlo a pití, tam bývá veselo. A tak mnohde drží masopust jak má být nebo znovu rádi křísí tradici vepřových hodů, nejrůznějších vesnických bálů a nevázaného veselí.

Kdysi se závěr masopustního období běžně slavil už od čtvrtka před poslední masopustní nedělí - letos připadal na 27. únor. Říkalo se mu tučný, protože se zabíjela prasátka, peklo se vepřové a podávalo s knedlíkem, se zelím a pivem. Hospodyně zadělávaly na koblihy, šišky a boží milosti, kterých pak na sádle smažily plné mísy pro pohoštění rodiny, sousedů i koledníků.

Hlavní masopustní zábava začínala v neděli. Pro děti se odpoledne pořádala dětská muzika - v bohatém statku se sešly děti, přinesly s sebou buchty, koláče a koblihy. Hospodyně jim navařila bílou kávu. Obvykle přitom hrávala muzika, která odtud odcházela do hospody. Zde se konal takzvaný mužovský bál, kam nesměli svobodní mládenci a dívky, ale jen ženatí muži a vdané ženy a často se tancovalo do pondělního rána. Vyvrcholením masopustu bylo úterý, spojené s průvody maškar, které za doprovodu hudebníků chodívaly dům od domu. Každá maska měla svůj význam.

Hospodář s hospodyní nabízeli příchozím klobásy, kořalku, pivo, koblihy, koláče a cukrovinky, do velkého talíře přispívali na muziku. Někdy si maškary vybraly výslužku samy (pečeni z trouby, uzené z komína apod.). Po obchůzce se průvod odebral do hospody. Taneční zábava končila o půlnoci, kdy musely všechny nástroje utichnout a za všeobecného žalu se pochovala basa (Masopust, Bakchus).

Následující den se vydali na ranní mši a pro popelec - křížek z popela na čelo, který jim připomněl marnost tohoto světa a zároveň měl pomoci od bolesti hlavy.

Zdroj: Březnické noviny, březen 2014  

 

 

fotogalerie:    

 

čekáme, až na nás přijde řadatěsně před výstupemdechové sexteto školyobsazení souboru: 1. trubka - 2. trubka - pozoun - tuba - altsaxofon - lesní roh
Bára Eichlerová a Lukáš VeselýDavid Sýkora a Vít NeklJosef Mastný a pan učitel Tomáš Bláhaboční pohled na soubor
pohled z pravé stranyJosef Mastnýpřes celý sálzcela vlevo stojí starosta obce Tochovice pan Radek Walter
z vystoupení poberounské hudební skupiny Třehuskpohled do sáluještě jednou tochovičtí občanévystoupení kejklíře a kouzelníka

26.11.2018

Akce školy na prosince 2018

3.-4.-5. 12. / 17:30 - Žákovská vystoupení v hudebním sále ZUŠ 8. 12. / 17:00 - advent v Drahenicích   15. 12. / 15:00 - zámek nádvoří - Pěvecký sbor 16. 12. / 17:00 - konvent - Koncert...více »

Vyrobilo AG25
ZUS Březnice

Zavřít   Zavřít
něco pro zasmání (3)

3.12.2018

něco pro zasmání (3)

  

... 'pro pokračování stiskni libovolnou klávesu' ...